|
|
Transgender rights in US presidential campaigns
Hrubá, Tereza ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma práv transgender osob v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zkoumá, jak jsou tato práva adresována v demokratických a republikánských volebních programech v posledních čtyřech prezidentských volbách v letech 2008, 2012, 2016 a 2020. Analýza odpovídá na následující výzkumnou otázku: jak se v průběhu času změnila důležitost tématu práv transgender osob v prezidentských kampaních ve Spojených státech? Kromě toho práce testuje hypotézu, která tvrdí, že se právům transgender osob věnují více demokraté než republikáni, a která si dává za úkol prozkoumat rozdíly mezi přístupem jednotlivých stran. K analýze volebních programů byla využita metoda obsahové analýzy, výzkum je jak kvantitativní, tak kvalitativní. Výsledky ukazují, že v průběhu zkoumaného časového období téma získává na důležitosti jak pro demokraty, tak pro republikány. Přestože je přístup každé ze stran odlišný, o obou se dá říci, že s každým programem právům transgender osob připisují větší důležitost. Dále bylo zjištěno, že se v prvních dvou volbách daného období tématu věnovali více republikáni, zatímco v posledních dvou volbách to byli demokraté, kdo mu věnoval více prostoru.
|
|
|
Regionální politické strany ve Španělsku a stát autonomií
Dvořák, Pavel ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Španělsko patří mezi země, v nichž je státní moc hluboce decentralizována. Model současného mocensko-teritoriálního uspořádání vznikl během přechodu k demokracii, jenž proběhl mezi lety 1975 až 1982. Tzv. autonomní stát byl postaven na konsensu a vůli ke kompromisu mezi hlavními politickými hráči, proto je do značné míry dílem ambivalentním, které se dnes nemůže opřít o plnou akceptaci ani finalitu. Tato skutečnost, společně s odvěkou heterogenitou španělského obyvatelstva, vede ke vzniku štěpení založeného na odlišných představách o politicko-územní konfiguraci země. Stát je rozdělen do sedmnácti autonomních společenstev. Ta jsou vybavena legislativními i exekutivními pravomocemi a vytváří svébytné politické arény. V některých z nich probíhá politická soutěž obdobně, jako na úrovni celostátní. Ve většině společenstev však hrají významnou, někdy dokonce klíčovou úlohu regionální politické strany. Právě ty přitahují pozornost tohoto výzkumu. V jeho rámci si klademe dva cíle. Za prvé, zjišťujeme, jaká stanoviska zaujímají zmíněné subjekty vůči modelu státu autonomií, resp. zda a do jaké míry se s ním ztotožňují, nebo naopak neztotožňují. V souvislosti s tím se ptáme, jakého statusu se strany pro svoji domovinu dovolávají. Zajímá nás také stabilita nalezených pozic. Zdrojovou základnou výzkumu jsou...
|
host ::
RSS.